Vše o nemoci z povolání pro personalisty

Nemoc z povolání 

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoc z povolání je nemoc, kdy jsou chorobné změny zdraví v přímé souvislosti s výkonem povolání. Výkon povolání je možné označit za jednoznačnou příčinu této nemoci.  

Charaktery nemoci z povolání:

• Ohrožení nemocí z povolání - není dosaženo stupně poškození zdravotního stavu zaměstnance, který by měl dočasný nebo trvalý charakter, ale další setrvání ve výkonu práce za stejných podmínek by vedlo ke vzniku nemoci z povolání;  
• Dočasný charakter nemoci z povolání -  postupně dojde k jejímu vyléčení, případně její příznaky zmizí po opuštění povolání;
• Trvalý charakter nemoci z povolání - dotčený zaměstnanec by měl zvážit skončení rizikové práce, která onemocnění způsobila. 

Pracovní úrazy a nemoci z povolání spolu souvisejí, problematiku pracovních úrazů jsme pro vás detailně zpracovali. Dozvíte se, jak postupovat při pracovním úrazu i na co mají dotčení zaměstnanci při úrazu nárok.

Legislativní rámec

Nemoc z povolání zákoník práce vymezuje v paragrafu 271k a dalších, kde kromě definice nemoci z povolání stanovuje i odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.  

Nemoci z povolání jsou na seznamu uvedeném v nařízení vlády číslo 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Posuzování a uznávání nemocí z povolání upravuje zákon číslo 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Dalším souvisejícím dokumentem je Vyhláška o posuzování nemocí z povolání číslo 104/2012 Sb., která stanovuje bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku.

Jste personalista či personalistka a chcete dostávat tipy a užitečné informace? Přidejte se do naší Linkedin skupiny JenHR – Meeting room o personalistice, kde vedle tipů můžete konzultovat vaše dotazy s naší HR expertkou.

Postup posouzení nemoci z povolání

Ať již zaměstnanec, zaměstnavatel nebo lékař zaměstnance pojme podezření, že může trpět nemocí z povolání, je nutné zaměstnance urychleně objednat k poskytovateli pracovně-lékařských služeb na lékařskou prohlídku.  

Uznat nemoc z povolání mohou jen poskytovatelé v oboru pracovního lékařství, kteří získali povolení ministerstva zdravotnictví. Specialista v oboru pracovního lékařství provede fyzikální vyšetření zaměstnance a posoudí výsledky. Aktuální zdravotní stav zaměstnance se porovnává se stavem před vznikem nemoci. Příznaky typické pro dané onemocnění musí odpovídat diagnóze, a je-li to definováno v seznamu nemocí z povolání, musí onemocnění dosahovat požadovaného stupně závažnosti. 

Následně krajská hygienická stanice, Státní úřad pro jadernou bezpečnost v případě, že se jedná o povolání v podmínkách ionizujícího záření, poskytovatel pracovnělékařských služeb, jedná-li se o podezření na onemocnění, které vzniklo v zahraničí, avšak u zaměstnance českého zaměstnavatele, vydá vyjádření, zda byly naplněny podmínky vzniku nemoci z povolání či nikoliv, čímž je ověření uzavřeno. 

Po shromáždění všech potřebných podkladů vydá příslušný poskytovatel lékařský posudek o uznání či neuznání nemoci z povolání. Jedno vyhotovení získá zaměstnanec, jedno zaměstnavatel. 

Ke zpětnému uznání nemoci z povolání  může dojít v případě, že nemoc propukne s časovým odstupem. Postup uznání či neuznání je shodný. Poslední zaměstnavatel, u kterého postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, je z pohledu zákoníku práce zaměstnavatelem odpovědným za nemoc z povolání, a je povinen ji odškodnit. Znamená to, že i váš bývalý zaměstnanec může uplatnit nemoc z povolání zpětně a vy jako poslední zaměstnavatel, splňující zákonné podmínky, jej musíte odškodnit. 

Nemoc z povolání odškodnění

Každý zaměstnavatel musí mít uzavřené pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Vyplácení odškodnění je na zvolené pojišťovně. 

Výše odškodnění se stanovuje podle druhu náhrad a s ohledem na další faktory, jako je například typ onemocnění. 

Odškodnění nemoci z povolání definované zákoníkem práce jsou následující: 

• Za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti;
• Za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti;
• Za bolest a ztížení společenského uplatnění;
• Za účelně vynaložené náklady na léčení;
• Za věcné škody;
• Za nemajetkovou újmu při zvlášť závažném ublížení na zdraví. 

V případě úmrtí zaměstnance:

• Za léčebné výdaje a náklady spojené s pohřbem;
• Za náklady na výživu pozůstalých;
• Za nemajetkovou újmu pozůstalým;
• Za náhradu věcné škody dědicům.

Pro potřeby odškodnění se využívá bodové hodnocení nemoci z povolání, které je součástí výše uvedeného nařízení vlády. 

Nemoc z povolání a renta jsou definované v paragrafu 271b zákoníku práce, kdy zaměstnanci náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity. Renta je vyplácena ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Renta se vyplácí měsíčně, jedná se o doplatek ke mzdě, kterou zaměstnanec pobíral před vznikem nemoci z povolání. Samotná výše renty se valorizuje každý rok, vždy dle nařízení vydávaných vládou.

Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. 

V případě výpovědi podle paragrafu 52 písmena d) zákoníku práce pro nemoc z povolání je odstupné zaměstnanci vyplaceno ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Nejčastější nemoci z povolání

Dlouhodobě mezi nejčastější nemoci z povolání patří nemoc z povolání karpálního tunelu. Syndrom karpálního tunelu, lidově označovaný jako “karpály”, je přetížení rukou při pravidelné a jednostranné pracovní činnosti společně s působením dalších faktorů. Karpály jako nemoc z povolání jsou v meziročním srovnání na ústupu.

Publikováno 21. srpna 2023